Vím jedno návrší,
zámek nádhernej.
Z nejhezčích pohádek ho znám.
Stavěnej z křišťálu,
sahá k nebi pomálu,
povětří přijde k duhu princeznám.
Stavěnej z křišťálu,
sahá k nebi pomálu,
povětří přijde k duhu princeznám.

Bílý je lilium,
bílej krásnej sen.
Bílý je pravý hedvábí.
Jdu cestou necestou
za svou bílou nevěstou,
jiná mě na tom světě nevábí.
Jdu cestou necestou
za svou bílou nevěstou,
jiná mě na tom světě nevábí.

Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn,
dobře to v tomhle mlejně znám.
Bydlí tam panenka, voči má jak pomněnka,
jinou už na tom světě nehledám.
Bydlí tam panenka, voči má jak pomněnka,
jinou už na tom světě nehledám.

Vím, jedno oudolí, vím já pěknej mlejn,
míří sem cesta s přívozem.
Jde cesta necesta, tady je má nevěsta,
nerovná se jí žádná z princezen.
Jde cesta necesta, tady je má nevěsta,
nerovná se jí žádná z princezen.

Vím, jedno oudolí, vím já pěknej mlejn,
vedle něj rybník s rákosím.
Ta dívčí, co jí znám, je má bílá princezna,
tu si já od pantáty vyprosím.
Ta dívčí, co jí znám, je má bílá princezna,
tu si já od pantáty vyprosím.